Byla nebyla vesnička, ve které žila @holka1. Okolo vesnice byly nádherné husté lesy, které byly skvělým místem na procházky, ale zároveň byly tajemné a hluboké, takže se málokdo odvážil vydávat se na lesní pěšiny jindy než za denního světla. Rodiče @holka4 odjakživa upozorňovali, že les je v noci nebezpečný a jakmile se začne stmívat, je čas vyrazit okamžitě domů. @holka1 to dodržovala a po lese chodila jen přes den.
Jednoho dne se @holka1 zatoulala dále než obvykle. Když se začalo stmívat a byl tedy nejvyšší čas vyrazit domů, uvědomila si, že neví, kde přesně je. Snažila se co nejrychleji najít cestu z lesa, ale ve zmatku šla stále hloub a hloub. Nakonec soumrak přešel v hlubokou noc a @holka1 neměla tušení, jakým směrem pokračovat. Vtom mezi stromy zahlédla blikat světýlko. Měla strach, protože bylo záhadou, odkud hluboko v lese vychází světlo, ale byla unavená a ztracená, tak sebrala odvahu a vydala se ke zdroji světla.
Když @holka1 ušla několik metrů, uviděla, že světlo vychází z malé chaloupky. Kdyby nebylo v okně světlo, nebylo by ani poznat, že je chaloupka obydlená. Byla hodně stará a střecha byla celá obrostlá mechem. @holka1 z chaloupky neměla dobrý pocit, ale když se v dálce ozval hrom, který ohlašoval blížící se bouřku, hluboce se nadechla a zaklepala na dveře.
Několik dlouhých vteřin po zaklepání se nic nedělo, ale poté se z chaloupky ozvaly pomalé kroky. Dveře otevřela vysoká stařena, která měla na hlavě podivný špičatý klobouk. Působila zlověstně, ale promluvila překvapivě milým a přátelským hlasem. Pozvala @holka4 dovnitř a nabídla jí čaj. Promrzlá @holka1 horký čaj rychle vypila a okamžitě usnula.
Když @holka1 otevřela oči, zjistila, že je uvězněná v kleci v rohu chaloupky. Stařena stála zády k ní u velkého kotle a něco v něm míchala. Poté se stařena otočila a když si všimla, že je @holka1 vzhůru, prozradila jí, že není obyčejná stařena, ale čarodějnice. A také to, že odteď bude žít u ní v chaloupce a zametat prach, čistit kotel na lektvary a dělat další práce, které budou potřeba. Po této promluvě čarodějnice odešla do lesa pro kouzelné byliny, ale řekla, že až se vrátí zpět, ukáže @holka3, co vše bude dělat.
Čarodějnice odešla a @holka1 zůstala sama. Nevěděla, co si počít. Všimla si ale, že dřevěná klec je stará a dřevo vypadá slabě. Zkusila kopnout do dvířek. Po několika pokusech dvířka skutečně vykopla a dostala se na svobodu. Chtěla okamžitě vyběhnout ven, ale dveře ani okna nešlo otevřít, čarodějnice je musela začarovat, aby z chaloupky nešlo uniknout. @holka1 usilovně přemýšlela, co dělat. Poté si všimla, že je na stole otevřená kniha. Přišla k ní blíže, začala číst a okamžitě jí došlo, že to je kniha kouzel, kterou musela čarodějnice zapomenout schovat. Hned první kouzlo přišlo @holka3 velmi užitečné. V knize stálo: „Chceš-li někoho proměnit v kočku, řekni Felis silvestris, ukaž na dotyčnou osobu a třikrát zatleskej“. @holka1 si kouzlo dobře zapamatovala, vlezla zpět do klece, nasadila vykopnutá dvířka a dělala, jako kdyby se nic nestalo.
Asi za hodinu se čarodějnice vrátila. Měla plnou náruč bylin a dobrou náladu. Škodolibě se podívala na @holka4 a zeptala se jí, jestli je připravená jít zametat chaloupku. @holka1 na nic nečekala, řekla „Felis silvestris“, ukázala na překvapenou čarodějnici a třikrát zatleskala. Čarodějnice zmizela ve svém dlouhém hábitu, který spadl na zem a po chvíli z něj vylezla kočka s nechápavým a překvapeným výrazem. @holka1 znovu vykopla dvířka klece, přeskočila kočku a proklouzla dveřmi, které čarodějnice nestihla zavřít. Když @holka1 vyběhla ven, zjistila, že už je venku světlo. Za denního světla se šlo lesem mnohem snáze a brzy @holka1 narazila na cestu, po které se snadno dostala domů. Od té doby se @holka1 z lesa vracela s dostatečným náskokem, ale uklidňovalo jí, že kdyby se opět dostala do potíží, zná zaklínadlo, které jí pomůže.
